AKTIVITY
AKTIVITY
AKTIVITY V ROCE: 2020, 2021, 2022
ŘEŠENÉ AKTIVITY PROJEKTU V ROCE 2022
Etapa I.:
Ověření praktické využitelnosti typologie historické kulturní krajiny na vybraných částech území
1. 3. 2020 - 31. 12. 2022
Cílem je ověřit praktickou využitelnost typologie historické kulturní krajiny ČR na správních územích obcí s rozšířenou působností (identifikovat a dokumentovat hodnoty historické kulturní krajiny, definovat památkový zájem a možnosti památkové ochrany na vybraných krajinných celcích) a připravit navazující metodické nástroje k identifikaci a klasifikaci krajinných hodnot, využitelné v oblasti památkové péče a spolupracujících oborů.
Etapa II.:
Interpretace památkových hodnot historické kulturní krajiny a prezentace problematiky odborné a laické veřejnosti.
1. 5. 2020 - 31. 12. 2022
Cílem je prakticky ověřit a prezentovat inovativní přístupy, směřující k participativním způsobům interpretace problematiky památkových hodnot a péče o HiKK.
Řešené aktivity projektu v roce 2022
Rok 2022 je třetím – závěrečným rokem řešení projektu. Dokončováno je řešení v obou etapách projektu, a to devíti aktivitami v rámci etapy I. a dvěma aktivitami v rámci etapy II. Bližší informace o řešených aktivitách v roce 2022 a dosažených výsledcích jsou uvedeny níže.
Etapa I.: Ověření praktické využitelnosti typologie historické kulturní krajiny na vybraných částech území
Plnění aktivit vztahujících se k I. etapě v roce 2022
Aktivita 2001A01
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Turnov
V rámci aktivity byly vyhledány a v terénu verifikovány jednotky a celky historické kulturní krajiny (HiKK) v modelovém území SÚ ORP Turnov. Zdejší krajina byla osidlována postupně. Nejúrodnější části náleží k starým sídelním typům Hercynica. Rozlohou však převládá vrcholně středověká sídelní krajina, přecházející na severu k pozdní středověké sídelní krajině.
Metodickým východiskem řešení byla Typologie historické kulturní krajiny České republiky (metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV). V roce 2022 byly prováděny další průzkumy a dokumentace dochovaných znaků, rovněž byl ověřován, zpřesňován a doplňován obsah pracovní mapy, ve které byly identifikovány segmenty krajiny, které mají výraznost, ucelenost a soustředěnost znaků predikujících příslušnost k určitému typu HiKK. Následně byly vymezovány a v terénu prověřovány jednotky a celky HiKK. Jejich identifikace a základní charakteristika byla v letošním roce dokončena v podobě specializované mapy s odborným obsahem v prostředí GIS, a to jak v tištěné podobě, tak i v podobě interaktivní mapy dostupné online na internetových stránkách projektu (https://www.krapr-naki.cz/: Publikace a výstupy). Hranice celků a jednotek vedené po v krajině seznatelných liniích, případně doplněné o ruční korekci rozsahu dle charakteru jednotlivých lokalit, byly vymezeny jako polygony na úrovni přesnosti dat ZABAGED.
Prověřování se týkalo celého SÚ ORP Turnov s částečnými přesahy v okrajových částech. Bylo zde identifikováno a charakterizováno 8 celků a 19 jednotek HiKK, přičemž části některých jednotek a celků přesahují hranice řešeného území. Celek historické kulturní krajiny Sychrovsko zahrnuje jednu jednotku HiKK Sychrovsko (typ 3: Krajina kombinované kompozice). Celek historické kulturní krajiny Údolí Mohelky je tvořen jednou jednotkou HiKK Údolí Mohelky (typ 6: Obecná organicky vyvinutá krajina). Celek historické kulturní krajiny Pěnčínsko tvoří jedna jednotka HiKK Pěnčínsko (typ 12: Krajina ovocných sadů). Celek historické kulturní krajiny Svijansko – Žehrovsko je složen ze dvou jednotek HiKK Svijansko - Žehrovsko (typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů) a Žehrovská niva (typ 13: Krajina rybníků). Celek historické kulturní krajiny Turnovsko – Maloskalsko obsahuje čtyři jednotky HiKK Maloskalsko (typ 2: Idealizovaná „přírodní“ krajina Maloskalsko), Turnov (typ 17: Krajina města), Turnovsko - Maloskalsko (typ 19: Turistická krajina) a Rohozecko (typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů). Celek historické kulturní krajiny Kozákovsko tvoří dvě jednotka HiKK Kozákovsko (typ 6: Obecná organicky vyvinutá krajina) a Kozákovsko (typ:19: Turistická krajina). Celek historické kulturní krajiny Žernovsko zahrnuje jednu jednotku HiKK Žernovsko (typ 12: Krajina ovocných sadů). Celek historické kulturní krajiny Hruboskalsko – Trosecko je složen ze sedmi jednotek HiKK Valdštejnsko – Hořensko (typ: 9 Krajina vrchnostenských sídel a dvorů), Hruboskalsko – Trosecko (typ:19: Turistická krajina), Hruboskalsko - Trosecko (typ 6: Obecná organicky vyvinutá krajina), Podtrosecká údolí (typ 13: Krajina rybníků), Podtrosecko (typ 12: Krajina ovocných sadů), Sedmihorky (typ 4: Krajina lázní) a Semín (typ 16: Krajina hradišť).
Pro další zpracování v rámci aktivity 2101A05 byla vybrána krajina kombinované kompozice Sychrovsko.
Aktivita 2001A02
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Kutná Hora
Cílem aktivity bylo ověření metodiky Typologie historické kulturní krajiny České republiky (Ehrlich a kol. 2020 – Metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV) na konkrétní modelové lokalitě, kterou je správní území obce s rozšířenou působností Kutná Hora. Byly verifikovány možnosti a způsoby vymezování jednotek a celků historické kulturní krajiny ČR na základě podrobného zpracování modelového území (SÚ ORP) Kutná Hora, čímž byly ověřeny a zároveň konkretizovány a zpřesněny. Rozloha SÚ ORP Kutná Hora je 643 km2.
Pro co největší metodickou zobecnitelnost postupu vymezování jednotek a celků historických kulturních krajin byla snaha využívat při jejich identifikaci celostátně dostupná data. Ideálně pak data vektorová, která jsou zpracovatelná v GIS. Ze sady znaků pro každý typ historické kulturní krajiny byly vybrány v první fázi hodnocení ty, které jsou dostupné jako vektorová data. Pro hodnocení byly využity tyto datové sady: ZABAGED, CORINE Land Cover, DIBAVOD. Dále jsme pracovali buď s plošnými daty (polygony) nebo bodovými daty (body).
Pro další upřesnění byla provedena rešerše dat z Památkového katalogu NPÚ a atlasových děl (Atlas krajiny ČR, Akademický atlas českých dějin, Český historický atlas. Následně proběhla vizuální analýza starých srovnávacích map. Pro celé ORP byly prohlédnuty mapy 1., 2. a 3. vojenského mapování a topografické mapy Generálního štábu 1:50 000 z 50. let 20. století. V případě potřeby byly konzultovány i mapy stabilního katastru. Zároveň se studiem starých map proběhl plošný terénní průzkum zaměřený na identifikaci aktuálního stavu znaků historických kulturních krajin. Rovněž byla prostudována regionální literatura.
Výsledkem výše uvedených analýz bylo za prvé definitivní stanovení typu historické kulturní krajiny, který vymezené jednoty představují, a za druhé vymezení hranic identifikovaných jednotek a celků historické kulturní krajiny. Jelikož se historická kulturní krajina neřídí aktuálními správními hranicemi, některé identifikované jednotky zasahovaly menší či větší částí svého území i mimo SÚ ORP Kutná Hora.
Ve správním území ORP Kutná Hora byly identifikovány následující jednotky a celky historické kulturní krajiny:
Celek Kutnohorsko tvoří jedenáct typologických jednotek: Kutná Hora (typ 17: Krajina města), Kutná Hora - Kaňk - Bylanka (typ 21: Krajina hlubinné těžby), Kaňk (typ 12: Krajina ovocných sadů), Údolí Vrchlice (typ 19: Turistická krajina), Nádrž Vrchlice (typ 18: Krajina přehradních nádrží), Krajina Vrchlického a Tyla (typ 34: Krajina se vztahem k významné osobnosti), Cimburk – Denemark (typ 16: Krajina hradišť), Vysoká – Roztěž (typ 3: Krajina kombinované kompozice), Miskovice (typ 23: Krajina kamenolomů), Malešov (typ 29: Krajina bojišť), Sion (typ 33: Krajina jiných významných historických událostí). Celek Novodvorsko tvoří tři typologické jednotky: Nové Dvory – Kačina (typ 3: Krajina kombinované kompozice), Kačina (typ 15: Krajina obor a lesů), Chotusice (typ 29: Krajina bojišť). Celek Železné hory tvoří v území ORP jedna typologická jednotka: Vedralka (typ 15: Krajina obor a lesů). Celek Lomec - Třebonín o jedné typologické jednotce: Lomec – Třebonín (typ 16: Krajina hradišť). Celek Zbýšovsko o jedné typologické jednotce: Zbýšovsko (typ 7: Krajina se specifickou strukturou osídlení). Celek Střední Posázaví tvoří jedenáct typologických jednotek: Údolí střední Sázavy (typ 19: Turistická krajina), Kácov (typ 17: Krajina města), Zruč nad Sázavou (typ 17: Krajina města), Čestín – Vlastějovice (typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů), Český Šternberk – Rataje nad Sázavou (typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů), Mělník – Benátky (typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů), Morány (typ 15: Krajina obor a lesů), Sudějov (typ 6: Obecná organicky vyvinutá krajina), Sázava (typ 16: Krajina hradišť), Krajina sv. Prokopa (typ 28: Krajina mýtů a legend), Želivka-Švihov (typ 18: Krajina přehradních nádrží). Celek Uhlířskojanovicko tvoří tři typologické jednotky: Uhlířskojanovicko (typ 24: Industriální krajina bez přímé vazby na těžbu), Vavřinecko (typ 13: Krajina rybníků), Ratajská obora (typ 15: Krajina obor a lesů).
Pro další zpracování v rámci aktivity 2001A06 byl vybrán celek HiKK Uhlířskojanovicko.
Aktivita 2001A03
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Poděbrady
V rámci aktivity byly vyhledány a v terénu verifikovány jednotky a celky historické kulturní krajiny (HiKK) daného typu v modelovém území SÚ ORP Poděbrady, které je reprezentativním územím starosídelní krajiny Polabí (Středolabská tabule) s intenzivním zemědělským využíváním. Metodickým východiskem řešení byla Typologie historické kulturní krajiny České republiky (metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV). V roce 2022 byly prováděny další podrobné průzkumy a dokumentace dochovaných znaků, rovněž byl ověřován, zpřesňován a doplňován obsah pracovní mapy, aby došlo k podchycení potenciálního předmětu ochrany v modelovém území vybraného celku. Následně byly kompletovány výstupy v podobě specializované mapy s odborným obsahem v prostředí GIS, a to jak v tištěné podobě, tak i v podobě interaktivní mapy dostupné online na internetových stránkách projektu https://www.krapr-naki.cz/clanky/publikace-a-vystupy/. Hranice celků a jednotek vedené po v krajině seznatelných liniích, případně doplněné o ruční korekci rozsahu dle charakteru jednotlivých lokalit, byly vymezeny jako polygony na úrovni přesnosti dat ZABAGED.
V řešeném bylo identifikováno pět celků a jedenáct typologických jednotek historické kulturní krajiny, přičemž části (i podstatné) některých jednotek leží i mimo hranice řešeného území. Celek HiKK Poděbradsko tvoří pět typologických jednotek: Poděbradské Lhoty (typ 7: Krajina se specifickou strukturou osídlení), Město Poděbrady (typ 17: Krajina města), Lázně Poděbrady (typ 4: Krajina lázní), Labe v Poděbradech (typ 25: Lineární industriální krajina) a Libice nad Cidlinou (typ 16: Krajina hradišť). Celek HiKK Chlumecko tvoří čtyři jednotky (jejich těžiště ovšem leží mimo řešené území, jedna z jednotek do řešeného území nezasahuje), a to: Chlumecká obora (typ 15: Krajina obor a lesů), Chlumecká rybniční soustava (typ 13: Krajina rybníků, částečně reliktní), Chlumecká komponovaná krajina (typ 1: Geometricky komponovaná krajina) a Město Chlumec nad Cidlinou (typ 17: Krajina města, leží mimo řešené území). Celek Poděbradsko-nymburská rybniční soustava je tvořen jedinou typologickou jednotkou (typ 13: Krajina rybníků, částečně reliktní), stejně jako Rožďalovické a Dymokurské rybníky (typ 13: Krajina rybníků, částečně reliktní), obě rybniční soustavy zasahují i mimo řešené území. Posledním izolovaným celkem tvořeným jednou jednotkou je Oškobrh (typ 16: Krajina hradišť).
Pro další zpracování v rámci aktivity 2001A07 byla vybrána částečně reliktní krajina Rožďalovických a Dymokurských rybníků.
Aktivita 2001A04
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Prachatice
V rámci aktivity byly vyhledány a v terénu verifikovány jednotky a celky historické kulturní krajiny (HiKK) daného typu v modelovém území SÚ ORP Prachatice, a to – na rozdíl od aktivity 2001A03 – za využití geodatabází a prostředků GIS při analýze rozsáhlého území ORP, čímž byl ověřován odlišný postup k identifikaci jednotek a celků HiKK. Metodickým východiskem řešení byla Typologie historické kulturní krajiny České republiky (metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV). V roce 2022 byly prováděny další podrobné průzkumy a dokumentace dochovaných znaků, rovněž byl ověřován, zpřesňován a doplňován obsah pracovní mapy, aby došlo k podchycení potenciálního předmětu ochrany v modelovém území vybraného celku. Následně byly kompletovány výstupy v podobě specializované mapy s odborným obsahem v prostředí GIS, a to jak v tištěné podobě, tak i v podobě interaktivní mapy dostupné online na internetových stránkách projektu https://www.krapr-naki.cz/clanky/publikace-a-vystupy/.
Hranice celků a jednotek vymezené pomocí GIS nástrojů a následně doplněné o ruční korekci rozsahu dle charakteru jednotlivých lokalit, byly vymezeny jako polygony na úrovni přesnosti dat ZABAGED.
V řešeném území ORP Prachatice byly s využitím databází a prostředků GIS identifikovány tři celky a 34 jednotek HiKK (segmentů krajiny, které mají výraznost, ucelenost a soustředěnost znaků určitého krajinného typu), přičemž části některých celků a jednotek leží i mimo hranice řešeného území.
Celek HiKK Helfenbursko obsahuje soubor jedenácti identifikovaných jednotek HIKK (typ 3: Krajina kombinované kompozice, typ 5: Krajina poutních míst, typ 7: Krajina se specifickou strukturou osídlení, typ 8: Krajina strukturálně výrazných plužin, typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů, typ 14: Krajina pastvin a luk, typ 15: Krajina obor a lesů, typ 17: Krajina města, typ 22: Krajina povrchové těžby, typ 23: Krajina kamenolomů, typ 28: Krajina mýtů a legend). Celek HiKK Prachaticko obsahuje komplex jedenácti identifikovaných jednotek (typ 5: Krajina poutních míst, typ 7: Krajina se specifickou strukturou osídlení, typ 8: Krajina strukturálně výrazných plužin, typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů, typ 14: Krajina pastvin a luk, typ 15: Krajina obor a lesů, typ 17: Krajina měst, typ 22: Krajina povrchové těžby, typ 23: Krajina kamenolomů, typ 26: Krajina pohraničních opevnění, typ 34: Krajina se vztahem k významné osobnosti). Území celku HiKK Netolicko obsahuje komplex dvanácti identifikovaných jednotek (typ 3: Krajina kombinované kompozice, typ 5: Krajina poutních míst, typ 7: Krajina se specifickou strukturou osídlení, typ 8: Krajina strukturálně výrazných plužin, typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů, typ 12: Krajina ovocných sadů, typ 13: Krajina rybníků, typ 14: Krajina pastvin a luk, typ 15: Krajina obor a lesů, typ 16: Krajina hradišť, typ 17: Krajina města a typ 21: Krajina hlubinné těžby).
Pro další zpracování v rámci aktivity 2001A08 byla vybrána krajina celku HiKK Netolicko.
Aktivita 2101A05
Podrobná identifikace jednotek HiKK a příslušných znaků, ostatních znaků a celků HiKK vč. zpracování specializované mapy s odborným obsahem vybraného území SÚ ORP Turnov
V letošním roce byla dokončena podrobná identifikace a charakteristika znaků pro celek HiKK Sychrovsko, který je tvořen jednou jednotkou HiKK reprezentující typ Krajina kombinované kompozice. Výsledkem je specializovaná mapa s odborným obsahem zpracovaná ve vazbě na aktivitu 2001A01.
Sychrovsko představuje jádrovou oblast rohanského voluptuáru, vznikajícího v průběhu 19. století. Zdejší komponovaná krajina patří k poměrně známým kulturním krajinám. Pozornost u odborné i laické veřejnosti je však soustředěna především na území památkově chráněnému areálu státního zámku Sychrov vč. ohrazeného parku a Rohanské aleje. Naší snahou bylo identifikovat, dokumentovat a ve vývojovém kontextu interpretovat, a tímto i upozornit na hodnoty historické kulturní krajiny nejenom tohoto území, ale i dalších částí, nacházejících se v širším krajinném rámci. Ten zahrnuje kromě výše uvedeného, především přiléhající komponovanou krajinu v údolí Mohelky. Hranice celku HiKK je tak až na drobné odchylky shodná s památkovým ochranným pásmem státního zámku Sychrov, vyhlášeným na základě Rozhodnutí Okresního národního výboru v Liberci ze dne 1. července 1977.
Z metodologického pohledu řešení navázalo na předchozí vymezení jednotek a celků HiKK pro celé území ORP Turnov. Následně byla provedena podrobná vědecká rešerše odborné literatury a vybraných, zejména mapových pramenů (zejména tři vojenské mapování, stabilní katastr, vč. indikačních skic a další). Formou sond byly studovány příslušné archivní podklady, a to se zaměřením na historické plány a obrazovou dokumentaci. Cenné informace byly podchyceny i z místních kronik a regionální literatury. Excerpovány byly rovněž veřejně dostupné databáze, především seznam nemovitých kulturních památek a národních kulturních památek a další. Informace získané z rešerše a pramenů byly převzaty do pracovní databáze znaků historické kulturní krajiny. Dalším krokem byla tvorba pracovní mapy jakožto podkladu pro terénní průzkum. Následoval terénní průzkum vč. leteckého snímkování z dronu, při němž byla provedena identifikace a podrobná dokumentace památkově hodnotných částí a struktur (znaků) HiKK modelového území. Průběžně byl ověřován, zpřesňován a doplňován obsah pracovní mapy. Výsledná specializovaná mapa s odborným obsahem byla zpracována v prostředí GIS, a to v tištěné a interaktivní podobě. Obsahuje identifikaci a podrobnou charakteristiku 54 určujících znaků - definujících konkrétní kulturně historické hodnoty pro celek historické kulturní krajiny Sychrovsko (typ 3: Krajina kombinované kompozice) a dále 4 ostatních znaků historické kulturní krajiny.
Aktivita 2101A06
Podrobná identifikace jednotek HiKK a příslušných znaků, ostatních znaků a celků HiKK vč. zpracování specializované mapy s odborným obsahem vybraného území SÚ ORP Kutná Hora
Na základě identifikace jednotek a celků historické kulturní krajiny na území ORP Kutná Hora došlo k výběru modelového území pro detailní identifikaci kulturně historických hodnot celku historické kulturní krajiny. Zvolen byl celek Uhlířskojanovicko, který tvoří tři typologické jednotky: Uhlířskojanovicko (typ 24: Industriální krajina bez přímé vazby na těžbu), Vavřinecko (typ 13: Krajina rybníků), Ratajsko (typ 15: Krajina obor a lesů). Záměrně byla vybrána organicky vyvinutá krajina a ty typy, které zatím nejsou v rámci památkové péče chráněny ve větším měřítku. Zejména industriální krajina bez přímé vazby na těžbu představuje typ krajiny často ohrožené zánikem jejích kulturních hodnot, což je i příklad Uhlířskojanovicka. Všechny jednotky v rámci podrobně studovaného celku jsou reliktní.
Byla provedena podrobná vědecká rešerše odborné literatury a vybraných, zejména mapových pramenů. Využity byly zejména tyto prameny: mapy 1., 2. a 3. vojenského mapování, mapy stabilního katastru, topografické mapy Generálního štábu 1:50 000 a 1:25 000 z 50. let 20. století a základní mapy 1:10 000 z 60. let 20. století. Staré mapy byly georeferencovány nebo bylo využito již georeferencovaných map pomocí wms služeb. Jako zásadní pro identifikaci zaniklé rybniční soustavy se ukázala nejstarší vrstva map, tj. mapy 1. vojenského mapování z 60., respektive 80. let 18. století. Pro identifikaci industriální krajiny bez vazby na těžbu, která se v okolí Uhlířských Janovic rozvíjela zejména od konce 19. století a pak v průběhu 20. století, byla nejpřínosnější mapová díla z poloviny 20. století. Podrobně byl excerpován seznam nemovitých kulturních památek a národních kulturních památek. Následoval terénní průzkum, při němž byla pořízena identifikace a podrobná dokumentace památkově hodnotných částí a znaků celku historické kulturní krajiny Uhlířskojanovicko.
Informace získané z rešerše a pramenů byly přeneseny do databáze znaků historické kulturní krajiny, při čemž byly rozlišovány znaky charakteristické pro vymezené jednotky a znaky ostatní. Na podkladě důkladné vědecké rešerše a terénního průzkumu byla vytvořena výsledná specializovaná mapa s odborným obsahem. Mapa byla vytvořena v prostředí programu ArcGIS zanesením výsledků rešerší doplněných o informace z terénního průzkumu na podkladovou vrstvu ZABAGED® 1:10 000. V případě krajiny rybníků Vavřinecko byly do výsledné mapy zakresleny existující rybníky, které byly zároveň identifikovány na starých mapách. Nebyly naopak zakresleny stávající vodní plochy, které nejsou rybníky (např. zatopené těžební jámy), ani zcela novodobé struktury (sádky). Zároveň byly mapovány a do mapy zakresleny zaniklé rybníky, včetně informace o období, pro které se podařilo doložit jejich existenci. Pro industriální krajinu bez přímé vazby na těžbu Uhlířskojanovicko a krajinu obor a lesů Ratajsko byly zmapovány a do výsledné mapy zakresleny znaky, které jsou alespoň reliktně dochované.
Aktivita 2101A07
Podrobná identifikace jednotek HiKK a příslušných znaků, ostatních znaků a celků HiKK vč. zpracování specializované mapy s odborným obsahem vybraného území SÚ ORP Poděbrady
Ve vazbě na aktivitu 2001A03 byla dokončena podrobná analýza vč. podrobných terénních průzkumů a kompletace výsledků pro celek HiKK Rožďalovické a Dymokurské rybníky (tvořený jednou typologickou jednotkou Krajina rybníků), jehož předběžné analýzy probíhaly v roce 2021. Následně byly kompletovány výstupy v podobě specializované mapy s odborným obsahem v prostředí GIS, a to jak v tištěné podobě, tak i v podobě interaktivní mapy dostupné online na internetových stránkách projektu https://www.krapr-naki.cz/clanky/publikace-a-vystupy/.
Rožďalovické a Dymokurské rybníky (na území správního obvodu ORP Poděbrady leží pouze část celku historické kulturní krajiny) tvoří tradiční krajinu rybníků, která je v současné době částečně reliktní. Historický obraz rybniční krajiny zde přetrval jen v lesních komplexech, zatímco v polní zemědělské části krajiny byly rybníky až na výjimky zrušeny. Toto území proto, jako jedno z mnoha, představuje významný potenciál pro aktuálně tak potřebné zadržení vody v krajině. Rybníky na Dymokursku byly intenzivně budovány nejpozději v 15. století, v roce 1673 bylo na (mezitím zvětšeném) křineckém panství 102 rybníků. V podstatě všechny příhodné polohy byly v minulosti pro rybníky využity. Zastoupení rybníků v krajině tak bylo velmi podobné, jako dodnes třeba na Blatensku a Lnářsku. Nejlepší představu o zdejších rybnících dává I. vojenské mapování (1780–1783), i když je z uvedených dat zřejmé, že některé rybníky byly vysušeny dávno před jeho vznikem. V následující době rušení rybníků pokračovalo, do roku 1825 jich zůstalo jen 47 a velká část z nich později rovněž zanikla. Prakticky totální likvidace vodních ploch mimo lesy charakter zdejší krajiny zásadně proměnila. Tato část popisovaného území tedy reprezentuje téměř zcela reliktní krajinu rybníků. Z mnoha zrušených rybníků však přetrvaly jejich hráze (nejmohutnější v případě Štítarského rybníka severně od Městce Králové). Tato oblast může být chápána jako modelové území, které ukazuje, jak tato na první pohled běžná a nezajímavá zemědělská polní krajina poskytuje velký potenciál pro zadržení vody v krajině, navíc historicky ověřený.
Aktivita 2101A08
Podrobná identifikace jednotek HiKK a příslušných znaků, ostatních znaků a celků HiKK vč. zpracování specializované mapy s odborným obsahem vybraného území SÚ ORP Prachatice
Ve vazbě na aktivitu 2101A04 byla dokončena podrobná analýza vč. podrobných terénních průzkumů a kompletace výsledků pro celek HiKK Netolicko, jehož předběžné analýzy probíhaly v roce 2021. Následně byly kompletovány výstupy v podobě specializované mapy s odborným obsahem v prostředí GIS, a to jak v tištěné podobě, tak i v podobě interaktivní mapy dostupné online na internetových stránkách projektu https://www.krapr-naki.cz/clanky/publikace-a-vystupy/.
Historicky velmi zajímavá jihočeská lesní, lesozemědělská i rybniční krajina je tvořena velkým množstvím jednotek HiKK mnoha typů. Jednotka HiKK Kratochvíle (typ 3: Krajina kombinované kompozice) je kombinovaná kompozice se stopami renesančních a klasicistních struktur v krajině se skladbou geometrických a idealizovaných přírodních kompozic, tvořících vzájemně provázaný celek, ve kterém mohou být oba typy kompozic zastoupeny v různém rozsahu. Jednotka HiKK Křížová cesta ve Lhenicích (typ 5: Krajina poutních míst) je charakteristická sakralizací krajiny drobnými a většími objekty (kříže, kapličky, kaple) a místními názvy. Jednotka HiKK Lánové a návesní vsi (typ 7: Krajina se specifickou strukturou osídlení) je dána prostorovým uspořádáním soustavy venkovských sídel (rozložením vesnic v krajině vzhledem k terénu, vodotečím, historické cestní síti a ke způsobu zemědělského hospodaření), jejich vzájemnými vazbami a hierarchií. Jednotka HiKK Chrášťanská plužina (typ 8: Krajina strukturálně výrazných plužin) byla identifikována jako výraznější prostorově malá jednotka se zřetelněji dochovanou plužinou v obraze krajiny v okolí sídla Horní Chrášťany, kde je členění jednotlivých lánů plužiny charakteristicky zvýrazněno rozptýlenou a liniovou vegetací. Jednotka HiKK Vrchnostenská sídla a dvory (typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů) z velké části souvisí s četnými a dlouhodobými proměnami krajiny původně Rožmberského dominia poblíž sídelních celků Netolice a Lhenice. Tři jednotky HiKK Ovocné sady (typ 12: Krajina ovocných sadů) jsou vymezeny na několika místech celku HiKK především v rámci širšího území krajiny v okolí měst Netolice a Lhenice (Truskovicko – Krtelsko, Lhenicko – Třešňový Újezdec, Netolicko – Lužicko). Jednotka HiKK Krajina rybníků (typ 13: Krajina rybníků) byla identifikována v širším okolí města Netolice, s historickou konotací na rozsáhlou rybniční soustavu Rožmberského dominia. Jednotka HiKK Pastviny a louky (typ 14: Krajina pastvin a luk), prostorově rozptýlená a pestrá mozaika krajiny pastvin a luk s rozptýlenou stromovou vegetací, stromořadími, solitérními stromy, alejemi a vegetačními pásy, charakteristicky doprovází polohy niv drobných říček a potoků. Jednotka HiKK Obory a lesy (typ 15: Krajina obor a lesů) byla identifikována v rámci jednotky Netolické obory a souvisejících lesů kolem fragmentovanější, v převládající matrici krajin pastvin a luk, krajiny polních enkláv orné půdy a krajiny ovocných sadů. Jednotka HiKK Hradiště (typ 16: Krajiny hradišť) s vyšší koncentrací zájmových objektů a uceleným vjemově vnímatelným krajinným prostorem, doprovází krajinu nivy Melhutky a Bezdrevského potoka v okolí města Netolice. Jednotka HiKK Město Netolice (typ 17: Krajina města) představuje historické centrum Netolic, kterou jsou jedním z nejstarších jihočeských měst, tak i širší městský kontext a jeho geografické prostředí. Menší jednotku HiKK stejného typu představuje Městys Lhenice. Poslední jednotka HiKK v rámci celku Netolicko Těžba grafitu (typ 21: Krajina hlubinné těžby) byla vymezena na jih od Netolic a severovýchodně od Lhenic, v okolí obce Dolní Chrášťany.
Aktivita 2101A09
Zpracování metodiky Identifikace a klasifikace krajinných hodnot.
Certifikovaná metodika (osvědčení č. 267 Ministerstva kultury České republiky, odboru výzkumu a vývoje, č. j. MK 63506/2022 OVV, sp. zn. MK-S 13964/2019 OVV, ze dne 3. 11. 2022) navazuje na mezioborové diskuze a heuristiku nejrůznějších podkladů vč. legislativních, metodických a územně plánovacích (standard jevů ÚAP), které probíhaly v roce 2021. Metodika byla připravována komplementárním způsobem k již certifikované metodice (osvědčení č. 65 Ministerstva kultury České republiky, odboru výzkumu a vývoje, č. j. MK 73873/2015 OVV, Sp. Zn. MK-S 143/2012 OVV, ze dne 4. 12. 2015) Metodika identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami (Kuča, Kučová, NPÚ 2015), s přihlédnutím k certifikované metodice (osvědčení č. 64 Ministerstva kultury České republiky, odboru výzkumu a vývoje, č. j. MK 73873/2015 OVV, Sp. Zn. MK-S 143/2012 OVV, ze dne 4. 12. 2015) Metodika klasifikace staveb podle památkové hodnoty (Kuča, Kučová, NPÚ 2015), v nichž ovšem není krajinářský rozměr řešen. Metodika úzce navazuje na předchozí výsledky mezioborové spolupráce kolektivu autorů v oblasti historické kulturní krajiny, zejména na metodiku Typologie historické kulturní krajiny České republiky (metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV), přičemž důležitou částí metodiky je popis způsobu, který zajistí jednoznačné a správné zatřídění jakéhokoli území do jedné z hodnotových kategorií (včetně území, která krajinné hodnoty nevykazují). Postup je popsán ve třech základních krocích (etapách) včetně samotného postupu pro vymezení území. Novost a jedinečnost metodiky spočívá ve vytvoření odborného podkladu pro vymezování území s krajinnými hodnotami, který dosud v rámci územně plánovací praxe chyběl. Metodika je zpracována na základě více než třicetiletých zkušeností autorů z terénních průzkumů a hodnocení historické kulturní krajiny (a urbanismu) v České republice a sledování relevantní odborné literatury a expertní diskuse na národní i mezinárodní úrovni. Metodika je dostupná online na internetových stránkách projektu https://www.krapr-naki.cz/clanky/publikace-a-vystupy/.
Etapa II.:
Interpretace památkových hodnot historické kulturní krajiny a prezentace problematiky odborné a laické veřejnosti.
Plnění aktivit vztahujících se k II. etapě v roce 2022
Aktivita 2002A02
Příprava konference a dalších plánovaných výstupů 2. etapy
Ve dnech 13. 10. – 14. 10. 2022 se na státním zámku Kratochvíle konala konference „Praktické přístupy k identifikaci a ochraně historických kulturních krajin.“ Konference se zúčastnilo 43 posluchačů z vysokých škol, vědeckých a odborných institucí vč. studentů doktorského studia a zástupců veřejnosti.
První konferenční den s čtyřmi přednáškovými bloky se konal v konferenčním sále zámku Kratochvíle. V 12ti příspěvcích byly představeny výsledky několika projektů zaměřených na identifikaci, ochranu a prezentaci hodnot historických kulturních krajin. V úvodním příspěvku se věnoval Zdeněk Novák krajině pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Zdeněk Lipský přestavil výstupy projektu NAKI – Dědictví zaniklých krajin. Prezentovány byly výstupy projektu Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny (NAKI II DG20P02OVV019). Marek Ehrlich představil aplikaci metodiky typologie historické kulturní krajiny v praxi. Martin Weber, Markéta Šantrůčková, Jiří Kupka a Oldřich Vacek prezentovali historické kulturní krajiny na území ORP Turnov, ORP Kutná Hora, ORP Poděbrady a ORP Prachatice. Několik příspěvků se věnovalo krajině v okolí Kratochvíle – Jan Hendrych představil Krčínovu stoku na Kratochvíli, Ladislav Brašnička pohovořil o obornících Netolické obory a Anna Svobodová prezentovala spolupráci s místní komunitou při ochraně a prezentaci historického dědictví na Netolicku. Téma interpretace a prezentace historických kulturních krajin bylo dále předmětem přednášek Jozefa Sedláčka (Výstavy jako prostředek prezentace historické kulturní krajiny) a Kateřiny Červenkové (Od kamene k lidem a zase zpět. Interpretace souvislostí přírodních a kulturních hodnot v národním geoparku Kraj blanických rytířů). Přednáškový den byl zakončen komentovanou prohlídkou zámku Kratochvíle.
Druhý konferenční den se konala komentovaná terénní exkurze pod vedením Jana Hendrycha, která provedla účastníky po hlavních hodnotách krajiny Netolicka – po bývalé Netolické oboře s ukázkou dochovaných stop systému převádění vody v krajině včetně Krčínovy strouhy, strukturované hospodářské krajiny Schwarzenberského dominia s alejemi v srdci bývalé Rožmberské obory s dvorem Švarcenberk. Během konference bylo možné navštívit výstavu „Probuzení rožmberské princezny v jihočeské krajině“, která byla přístupná na zámku Kratochvíle a v Muzeu JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích.
V rámci dalších výstupů byl publikován jeden příspěvek v recenzovaném časopise, další dva příspěvky jsou nyní v redakčním zpracování.
Aktivita 2102A03
Uspořádání výstavy s využitím participace místní komunity a nových interpretačních prostředků
Do října roku 2022 byly naplněny plánované výstupy projektu, navržené interpretačním plánem Netolické obory. Na státním zámku Kratochvíle a v Muzeu JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích byla od poloviny srpna instalována výstava s názvem „Probuzení rožmberské princezny v jihočeské krajině“, její součástí jsou jednak interiérové instalace vč. 3D vrstevnicového modelu na zámku a dále venkovní panely umístěné v krajině bývalé Netolické obory. K výstavě byl vydán kritický katalog. Jeden model byl věnován žákům Základní škole Netolice, kteří ho v roce 2022 dotvářeli. Žáci měli pod vedením svých pedagogů výrazný podíl na edukačním zprostředkování Netolické obory široké veřejnosti. Na říjnové konferenci uspořádané na SZ Kratochvíle se její účastníci setkali i se zástupci dobrovolných spolupracovníků na komunitním projektu Probuzení rožmberské princezny v jihočeské krajině z Netolicka. Zde byly prezentovány postupy a výsledky komunitní práce s veřejností a Základní školou Netolice a interpretace historické kulturní krajiny (Netolické obory), a dále vydaný katalog k výstavě. Výstava na Netolicku přesáhla v době návštěvnické sezóny 2022 povinný počet návštěvníků (přes 1000 osob) a na SZ Kratochvíle a v Muzeu JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích se plánuje její dlouhodobá instalace (horizont několika let). Na podnět místních obyvatel je v rámci výstavy oživován zpracovaný návrh krajinné památkové zóny z roku 2012, který je spolu s aktuálními projektovými výstupy (odborným články ke Krčínově stoce na Kratochvíli a kritickým katalogem) pevnou součástí výstavy. Návštěvníci mohou do "kronik Netolické obory" přikládat své argumentace k dovršení vyhlášení krajinné památkové zóny, nebo s ostatními návštěvníky sdílet vlastní postřehy, fotografie a informace o Netolické oboře. Spolupráce místních obyvatel a správců významných památkových a paměťových institucí na Netolicku, započatá v rámci projektu, dosáhla nyní přirozeného rozvoje a klíčoví aktéři spolupracují na prezentaci Netolické obory již nezávisle na projektovém týmu.
ŘEŠENÉ AKTIVITY PROJEKTU V ROCE 2021
Etapa I.:
Ověření praktické využitelnosti typologie historické kulturní krajiny na vybraných částech území
1. 3. 2020 - 31. 12. 2022
Cílem je ověřit praktickou využitelnost typologie historické kulturní krajiny ČR na správních územích obcí s rozšířenou působností (identifikovat a dokumentovat hodnoty historické kulturní krajiny, definovat památkový zájem a možnosti památkové ochrany na vybraných krajinných celcích) a připravit navazující metodické nástroje k identifikaci a klasifikaci krajinných hodnot, využitelné v oblasti památkové péče a spolupracujících oborů.
Etapa II.:
Interpretace památkových hodnot historické kulturní krajiny a prezentace problematiky odborné a laické veřejnosti.
1. 5. 2020 - 31. 12. 2022
Cílem je prakticky ověřit a prezentovet inovativní přístupy, směřující k participativním způsobům interpretace problematiky památkových hodnot a péče o HiKK.
Řešené aktivity projektu v roce 2021
Rok 2021 je druhým rokem řešení projektu. Probíhá řešení v obou etapách projektu, a to devíti aktivitami v rámci etapy I. a dvěma aktivitami v rámci etapy II. Ve všech aktivitách je řešení rozpracováno a bude dokončeno v roce 2022. Bližší informace o řešených aktivitách v roce 2021 a dosažených pracovních výsledcích jsou uvedeny níže.
Etapa I.: Ověření praktické využitelnosti typologie historické kulturní krajiny na vybraných částech území
Plnění aktivit vztahujících se k I. etapě v roce 2021
Aktivita 2001A01
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Turnov
V rámci aktivity jsou vyhledávány a na základě terénního šetření prvotně prověřovány jednotky a celky HiKK v zájmových lokalitách správního území obce s rozšířenou působností (SÚ ORP) Turnov. Metodickým východiskem řešení je Typologie historické kulturní krajiny České republiky Metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV. Zdejší krajina byla osidlována postupně. Nejúrodnější části náleží k starým sídelním typům Hercynica. Rozlohou však převládá vrcholně středověká sídelní krajina, přecházející na severu k pozdní středověké sídelní krajině. Z hlediska reliéfu se jedná o velice pestrou a rozmanitou krajinu. Významným fenoménem jsou ve vazbě na kulturní hodnoty i hodnoty přírodní např. krajinné dominanty Kozákova, Trosek, skalní města, řeka Jizera a další. Až na několik zemědělsky velkovýrobně obhospodařovaných částí vyniká zdejší krajina množstvím kulturně-historických stop, estetickou atraktivností a harmonickým měřítkem.
V roce 2020 byly analyzovány shromážděné prameny a mapové podklady s ohledem na historicko-krajinářské aspekty a na hledání charakteristik, které představují znaky jednotlivých typů HiKK. Prověřování se týkalo celého správního území ORP Turnov s částečnými přesahy v okrajových částech.
V letošním roce byly na základě předchozích šetření a výše uvedené metodiky pracovně identifikovány segmenty krajiny, které mají výraznost, ucelenost a soustředěnost znaků predikujících příslušnost k určitému typu HiKK. Následně jsou vymezovány a prvotně v terénu prověřovány jednotky a celky HiKK. V SÚ ORP Turnov bylo prvotně identifikováno 8 celků a 19 jednotek HiKK, přičemž části některých jednotek a celků přesahují hranice řešeného území. Celek HiKK Sychrovsko je tvořen jednou jednotkou HiKK: Krajina kombinované kompozice Sychrovsko (typ 3). Celek HiKK Údolí Mohelky je tvořen jednou jednotkou HiKK: Obecná organicky vyvinutá krajina údolí Mohelky (typ 6). Celek HiKK Pěnčínsko tvoří jedna jednotka HiKK: Krajina ovocných sadů Pěnčínsko (typ 12). Celek HiKK Svijansko je tvořen jednou jednotkou HiKK Geometricky komponovaná krajina Svijansko (typ 1). Celek HiKK Turnovsko – Rohozecko – Maloskalsko je tvořen čtyřmi jednotkami HiKK: Krajina kombinované kompozice Rohozecko (typ 3), Idealizovaná „přírodní“ krajina Maloskalsko (typ 2), Krajina města Turnov (typ 17) a Turistická krajina Turnovsko – Maloskalsko (typ 19). Celek HiKK Kozákovsko je tvořen dvěma jednotkami HiKK: Obecná organicky vyvinutá krajina Kozákovsko (typ 6) a Turistická krajina Kozákovsko (typ 19). Celek HiKK Žernovsko tvoří jedna jednotka HiKK: Krajina ovocných sadů Žernovsko (typ 12). Celek HiKK Hruboskalsko – Trosecko - Žehrovsko je tvořen osmi jednotkami HiKK: Krajina lázní Sedmihorky (typ 4), Obecná organicky vyvinutá krajina Hruboskalsko – Trosecko (typ 6), Krajina vrchnostenských sídel a dvorů Valdštejnsko – Hořensko (typ 9), Krajina vrchnostenských sídel a dvorů Žehrovsko (typ 9), Krajina ovocných sadů Podtrosecko (typ 12), Krajina rybníků Žehrovka (typ 13), Krajina hradišť Semín (typ 16) a Turistická krajina Hruboskalsko (typ 19). Pracovně vymezené jednotky a celky HiKK jsou dále prověřovány a charakterizovány za účelem zpracování přehledová mapy predikující zájmová území HiKK v spádovém území ORP Turnov.
Pro další zpracování v rámci aktivity 2101A05 byla vybrána krajina kombinované kompozice Sychrovsko.
Aktivita 2001A02
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Kutná Hora
V rámci této aktivity jsou vyhledávýny a v terénu ověřovány jednotky a celky historické kulturní krajiny v modelovém území SÚ ORP Kutná Hora. ORP Kutná Hora zasahuje na severu do starosídelní krajiny Polabí (okolí Kutné Hory) s intenzivním zemědělským využíváním. Jižní část území ORP tvoří pahorkatinná krajina Posázaví, řeka Sázava tvoří jihozápadní hranici ORP. I krajina Posázaví byla již od raného středověku zemědělsky využívána, díky svému členitějšímu reliéfu s hluboce zahloubenými údolími pravostranných přítoků Sázavy si však uchovala zalesněnější charakter a členitější krajinnou strukturu. Hlavními sídly v území jsou Kutná Hora na severu, Uhlířské Janovice na západě a Žďár nad Sázavou a Kácov u Sázavy. Zdejší krajina byla ve druhé polovině 20. století poměrně silně pozměněna, přesto v ní na relativně velkých plochách zůstaly zachovány stopy historické krajinné struktury, vč. významných stop starší kultivace krajiny (hospodářské dvory, komponované krajiny, hradiště). Metodickým východiskem řešení byla Typologie historické kulturní krajiny České republiky Metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV.
Dle uvedené metodiky byly na území ORP Kutná Hora nalezeny segmenty krajiny, které mají výraznost, ucelenost a soustředěnost znaků určitého krajinného typu. V prvním pololetí roku 2021 byly dokončeny a zhodnoceny terénní průzkumy, vymezeny jednotky a celky historické kulturní krajiny, vyhotoveny pracovní mapy dokumentující jednotlivé jednotky a celky a vypracovány jejich textové popisy. Bylo vybráno území, které je předmětem podrobné analýzy. V řešeném území bylo identifikováno sedm celků a třicet jedna typologických jednotek historické kulturní krajiny, přičemž části některých jednotek leží i mimo hranice řešeného území. Celek Kutnohorsko tvoří deset typologických jednotek: Kutná Hora (typ 17: Krajina města), Kutná Hora - Kaňk - Bylanka (typ 21: Krajina hlubinné těžby), Kaňk (typ 12: Krajina ovocných sadů), Údolí Vrchlice (typ 19: Turistická krajina), Nádrž Vrchlice (typ 18: Krajina přehradních nádrží), Krajina Vrchlického a Tyla (typ 34: Krajina se vztahem k významné osobnosti), Vysoká – Roztěž (typ 3: Krajina kombinované kompozice), Mezholezy (typ 23: Krajina kamenolomů), Malešov (typ 29: Krajina bojišť), Sion (typ 33: Krajina jiných významných historických událostí). Celek Novodvorsko tvoří tři typologické jednotky: Nové Dvory – Kačina (typ 3: Krajina kombinované kompozice), Kačina (typ 15: Krajina obor a lesů), Chotusice (typ 29: Krajina bojišť). Celek Železné hory tvoří v území ORP jedna typologická jednotka: Bernardov (typ 15: Krajina obor a lesů). Celek Lomec - Třebonín o jedné typologické jednotce: Lomec – Třebonín (typ 16: Krajina hradišť). Celek Zbýšovsko o jedné typologické jednotce: Zbýšovsko (typ 6: Obecná organicky vyvinutá krajina). Celek Posázaví tvoří dvanáct typologických jednotek: Čestín – Vlastějovice (typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů), Český Šternberk - Rataje nad Sázavou (typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů), Morány (typ 15: Krajina obor a lesů), Sudějovsko (typ 6: Obecná organicky vyvinutá krajina), Mělník - Benátky (typ 6: Obecná organicky vyvinutá krajina), Zruč nad Sázavou (typ 17: Krajina města), Kácov (typ 17: Krajina města), Střední Posázaví (typ 19: Turistická krajina), Želivka/Švihov (typ 18: Krajina přehradních nádrží), Sázavsko (typ 16: Krajina hradišť), Cimburk – Denemark (typ 16: Krajina hradišť), Krajina sv. Prokopa (typ 28: Krajina mýtů a legend). Celek Uhlířskojanovicko tvoří tři typologické jednotky: Uhlířskojanovicko (typ 24: Industriální krajina bez přímé vazby na těžbu), Vavřinecko (typ 13: Krajina rybníků), Ratajská obora (typ 15: Krajina obor a lesů).
Pro další zpracování byl vybrán celek Uhlířskojanovicko.
Aktivita 2001A03
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Poděbrady
V rámci aktivity jsou vyhledávány a předběžně ověřovány v terénu jednotky a celky historické kulturní krajiny (HiKK) daného typu v modelovém území SÚ ORP Poděbrady, které je reprezentativním územím starosídelní krajiny Polabí (Středolabská tabule) s intenzivním zemědělským využíváním. Její struktura nese silné stopy hospodaření 19. století s rušením rybníků, regionální specializací zemědělské výroby a historických průmyslových staveb. Těžišti území jsou Poděbrady, Městec Králové a Dymokury, v sídelní struktuře venkovské krajiny převládají návesní vesnice ortogonální i neortogonální a též parcelační vsi. Ačkoli je v některých částech zdejší krajina silně pozměněna velkovýrobním socialistickým hospodařením, fragmentárně v ní zůstaly stopy historické krajinné struktury vč. významných stop starší kultivace krajiny (rybniční soustavy, hradiště). Metodickým východiskem řešení byla Typologie historické kulturní krajiny České republiky Metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV.
Dle uvedené metodiky byly na území ORP vedle lokalit s přítomností různorodých znaků nalezeny segmenty krajiny, které mají výraznost, ucelenost a soustředěnost znaků určitého krajinného typu. V prvním pololetí roku 2021 byly provedeny terénní průzkumy a vyhotoveny pracovní mapy dokumentující jednotlivé jevy. Následně byly vymezeny jednotky a celky HiKK, které budou podkladem pro výběr území k podrobné analýze. V řešeném území bylo identifikováno pět celků a jedenáct typologických jednotek HiKK, přičemž části některých jednotek leží i mimo hranice řešeného území. Celek HiKK Poděbradsko tvoří pět typologických jednotek: Poděbradské Lhoty (typ 7: Krajina se specifickou strukturou osídlení), Poděbrady (typ 17: Krajina města), Lázně Poděbrady (typ 4: Krajina lázní), Labe v Poděbradech (typ 25: Lineární industriální krajina) a Libice nad Cidlinou (typ 16: Krajina hradišť). Celek HiKK Chlumecko tvoří čtyři jednotky (jejich těžiště ovšem leží mimo řešené území, jedna z jednotek do řešeného území nezasahuje), a to: Chlumecká obora (typ 15: Krajina obor a lesů), Chlumecká rybniční soustava (typ 13: Krajina rybníků, částečně reliktní), Chlumecká komponovaná krajina (typ 1: Geometricky komponovaná krajina) a Chlumec nad Cidlinou (typ 17: Krajina města, mimo řešené území). Celek Poděbradsko-nymburská rybniční soustava je tvořen jedinou typologickou jednotkou (typ 13: Krajina rybníků, částečně reliktní), stejně jako Rožďalovické a Dymokurské rybníky (typ 13: Krajina rybníků, částečně reliktní), obě rybniční soustavy zasahují i mimo řešené území. Posledním izolovaným celkem tvořeným jednou jednotkou je Oškobrh (typ 16: Krajina hradišť).
Pro další zpracování v rámci aktivity 2101A07 byla vybrána částečně reliktní krajina Rožďalovických a Dymokurských rybníků.
Aktivita 2001A04
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Prachatice
V rámci aktivity jsou vyhledávány a v terénu ověřovány jednotky a celky historické kulturní krajiny (HiKK) daného typu v modelovém území SÚ ORP Prachatice. Typologicky se na daném území jedná o krajinu vrchovin Hercynika, prostoupenou krajinami výrazných svahů a skalních horských hřebenů. Lesozemědělská a lesní krajina náleží k vrcholně a pozdně středověké sídelní krajině Hercynika. Je to krajina s členitým terénem, s množstvím lokálních dominant a proměnlivou krajinnou scénou. Do oblasti zasahuje Českokrumlovská vrchovina, členitá vrchovina s erozně denudačním reliéfem, místy s výraznými projevy geologické struktury, rozčleněným hlubokými údolími přítoků Blanice a Vltavy, a Prachatická hornatina, plochá hornatina rozčleněná výraznými tektonickými kotlinami a hlubokými údolími převážně v povodí Blanice a Vltavy. Dynamice terénu odpovídá mozaikovitost vegetačního krytu s množstvím lesů, lesíků a prvků nelesní zeleně. Směrem jihozápadním se terén zdvihá k okraji Šumavy a v krajinných panoramatech se projevují výrazné horizonty. Krajina vyniká estetickou atraktivností a harmonickým měřítkem. S využitím širokého spektra současných a archivních map, podkladů ÚAP a ÚP, GISových registrů a dalších relevantních zdrojů, excerpcí odborných publikací a prací v terénu, byla v daném období studována vytipovaná zájmová území v rámci daného ORP. Postupně byly identifikovány přítomné znaky jednotlivých typů historické kulturní krajiny (dále jen HiKK). Metodickým východiskem řešení byla Typologie historické kulturní krajiny České republiky Metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV.
První etapa prací v roce 2020 byla věnovaná prověření zájmových území, analýzám pramenů a mapových podkladů s ohledem na historicko-krajinářské aspekty a na hledání charakteristik se znaky jednotlivých typů HiKK. Na tomto základě byly v souladu s postupem prací etapy v roce 2021 tyto jednotlivé znaky typů HiKK v daném území podrobeny zevrubným analýzám v podobě GISových úloh a zpracování. Z Typologie (viz výše) byly vyselektovány typologické znaky (atributy) jednotlivých typů historických krajin, které lze extrahovat z dostupných geoinformačních, zpravidla veřejně přístupných datových zdrojů (jejich podrobný popis, stejně jako podrobný popis analýz a úloh v prostředí GIS, bude součástí výstupů aktivit 2201A08 a 2201A09). Tyto znaky či atributy byly dále rozděleny na atributy primární, jejichž přítomnost je pro předběžné vymezení typů historických kulturních krajin nezbytná a atributy sekundární (zpřesňující), jejichž přítomnost sama o sobě není dostatečná pro vymezení jednotek HiKK. Řada typologických znaků je však z důvodů jejich subjektivní povahy v geodatabázích obtížně identifikovatelná a musí být ještě pečlivě došetřena a dokumentována terénním šetřením. Pro předběžné vymezení typů HiKK technologií GIS tak bylo nutno volit atributy, které jsou jednoznačně vydefinovány a objektivně mapovány v publikovaných a odborně ověřených mapových dílech.
Uvedené syntézy, doplněné předběžnými terénními průzkumy, vedly k identifikování a stanovení relevantních předpokládaných územních jednotek daných typů a celků HiKK, které byly vyneseny do pracovní mapy, kde proběhlo jejich další zpracování, rektifikace a upřesnění, především s ohledem na současný stav území a ve snaze co nejpřesnějšího vymezení v matrici krajiny. Na území ORP jsou nalézány mnohdy ještě ucelené a dochované části krajiny s charakteristickými znaky daných krajinných typů. Jedná se především o identifikované jednotky zájmové krajiny dochovaných soustav vesměs radiálního typu plužiny, v malebně strukturované krajině při historických trasách Zlaté stezky (s místně dochovanými stopami po historickém rýžování zlata v povodí Blanice a Zlatého potoka), v okolí obcí Záblatí, Mlynářovic, Křišťanovic, Řepešína, Krejčovic, Hlásné Lhoty, Perlovic, Sviňovic, Koryta, Rohanova, Leptače, Frantol, Jelemeku, Lažíštěk, Nebahov a Kralovic.
Další identifikovanou a analyzovanou jednotkou HiKK v rámci ORP je také významně rázovitý a komplexní celek krajiny poutních míst, svatovojtěšským kultem spjaté s významnou historickou osobností a zároveň malebné krajiny s dochovanými systémy plužiny v okolí obcí Vlachova Březí, Lštění, Libotyně, Budilova, Bolíkovic, Setěchovic, Uhřic, Doubravy, Horního a Dolního Kožlí a Mojkova. Mimořádně významným celkem HiKK je bývalá Netolická obora ve vazbě na zámek Kratochvíle. Výsledky aktivity 2001A04 tak budou (po podrobné identifikaci jednotek HiKK a celků HiKK) předmětem specializované mapy s odborným obsahem připravované v rámci aktivity 2101A08 a bude je pak možno zohlednit v územně analytických podkladech ORP Prachatice.
Pro další zpracování v rámci aktivity 2101A08 byla vybrána krajina Netolické obory ve vazbě na zámek Kratochvíle.
Aktivita 2101A05
Podrobná identifikace jednotek HiKK a příslušných znaků, ostatních znaků a celků HiKK vč. zpracování specializované mapy s odborným obsahem vybraného území SÚ ORP Turnov
V letošním roce byla zahájena podrobná analýza pro celek HiKK Sychrovsko, který je tvořen jednou jednotkou HiKK reprezentující typ Krajina kombinované kompozice. Předběžné analýzy území probíhaly vazbě na aktivitu 2001A03. V roce 2022 se počítá s podrobnými terénními průzkumy a kompletací výsledků.
Ačkoliv sahá historie osídlení tohoto místa až do středověku (ves Svojkov) a počátky stavby dnešního zámku se váží k době pobělohorské, nese zdejší krajina až do dnešních dnů jedinečnou stopu cílených krajinářských úprav započatých před dvěma stoletími příslušníky francouzského šlechtického rodu Rohanů. S osobností Karla Alaina Gabriela Rohana, který zakoupil zdejší panství v roce 1820, je spojena rozsáhlá klasicistní přestavba Sychrova na důstojné sídlo odpovídající původu a hodnosti nových majitelů. V tomto období dochází i na rozšíření nevelké barokní zahrady a založení parku na osnově barokně-klasicistní tříosé kompozice vycházející od zámecké budovy. Největší rozkvět zdejšího areálu i panství je svázán s osobou Kamila Josefa Filipa Idesbalda Rohana, který se stal v roce 1841 de jure hlavou rodu a byl iniciátorem romantických úprav zámku v období let 1847-1862 i okolní krajiny. Romantické úpravy započaté v parku Kamilem Rohanem ve spolupráci s J. Pruvotem a V. Maškem již na počátku padesátých let 19. století přetvořily podobu parku v jedinečný přírodně-krajinářský celek propojený s okolní krajinou. Vedle aleje pohledově směřující ve směru pravé osy od zámku do volné krajiny s pohledovým zakončením budovou kostela v Jenišovicích byla na přiléhajících plochách k parku a v údolí říčky Mohelky nově založena krajinářsky komponovaná obora. Úmrtím Kamila Rohana v roce 1892 končí období největšího rozkvětu zdejšího areálu. Jeho nástupci vlastní Sychrov až do roku 1945, kdy je zámek na základě dekretu č. 12/1945 Sb. konfiskován a přechází do rukou státu. V poválečném období je část území - zámecký areál zařazen k nejvýznamnějším památkovým objektům a od roku 1950 je zpřístupněn veřejnosti. V roce 1995 je zámecký areál prohlášen národní kulturní památkou. Po roce 1989 dochází k postupné obnově zámeckého areálu. Přilehlé majetkově oddělené území bývalé obory v údolí Mohelky se prozatím koncepční obnovy nedočkalo. Je zde prováděna pouze základní údržba a dochází k postupné degradaci zdejší komponované krajiny. V roce 2008 byla na části území bývalé obory vybudována Lesy ČR ve spolupráci s NPÚ a dalšími subjekty naučná stezka Lesní putování s Kamilem Rohanem, která přibližuje široké veřejnosti přírodní a kulturně-historické hodnoty zdejšího území.
Aktivita 2101A06
Podrobná identifikace jednotek HiKK a příslušných znaků, ostatních znaků a celků HiKK vč. zpracování specializované mapy s odborným obsahem vybraného území SÚ ORP Kutná Hora
Ve vazbě na aktivitu 2001A02 probíhala podrobná analýza pro celek historické kulturní krajiny Uhlířskojanovicko. V roce 2022 se počítá s dokončením terénních průzkumů a kompletací výsledků. Celek Uhlířskojanovicko tvoří tři typologické jednotky. Nejlépe dochovaná je krajina obor a lesů Ratajská obora (typ 15). Částečně reliktní jsou krajina rybníků Vavřinecko (typ 13) a industriální krajina bez přímé vazby na těžbu Uhlířskojanovicko (typ 24).
Ve středověku byla zdejší krajina více zalesněná a obyvatelé obce a okolí se až do 18. století zabývali těžbou dřeva a výrobou dřevěného uhlí, jak se zachovalo v názvu městečka. Hlavním odběratelem byla Kutná Hora, její doly a hutě. Zbytky milířů se nalezly v Uhlířských Janovicích v r. 1872 v základech domu čp. 188 a na polích u Panského lesa. Z okolních obcí jsou zmiňovány u Žíšova a Sudějova. K výraznějšímu růstu městečka došlo až ve 2. polovině 18. století. Roku 1756 byly Uhlířské Janovice a 3 další vesnice připojeny k panství Rataje nad Sázavou, jehož majiteli byli Liechtensteinové. K růstu významu města přispělo, že se roku 1850 stalo sídlem soudního okresu. Ve 3. čtvrtině 19. století vznikla na jihozápadě města továrna na hliněné zboží, později i další drobné podniky. Došlo ke stavebnímu růstu ve městě, kterému předcházel nárůst počtu obyvatel. V roce 1900 byla otevřena železnice Kolín – Rataje nad Sázavou.
Řada vodních toků, které protékají krajinou, napájela mnoho rybníků. Popis k I. vojenskému mapování uváděl, že ve zdejší krajině bylo mnoho rybníků napájených potoky a několik mlýnů. Dále se uvádělo, že většina rybníků měla pitnou vodu pro koně, někdy i pro lidi, ovšem některé rybníky nebyly přístupné kvůli okolním močálům a bahnu. V průběhu 19. století ale bylo hodně rybníků přeměněno na zemědělskou půdu. Topograf Sommer k roku 1844 uvádí, že asi 30 rybníků je již řadu let vysušeno. V některých případech byl později rybník obnoven. Například rybník Vavřinec byl roku 1823 znovu napuštěn po 14 letech, kdy byl předtím vysušen a používán za pole a luka.
Někdejší Ratajská obora leží na jihu podrobně řešeného území. Obora je dnes hospodářským lesem, ale její původní dispoziční založení, tvar a rozloha jsou dochovány od doby jejího založení dodnes. Již na mapách I. vojenského mapování je patrný tvar obory a to, že byla určena pro chov zvěře. Na II. vojenském mapování jsou jasně zřetelné průseky. Průseky oborou dobře znázorňuje i stabilní katastr. Tvar obory je od té doby až na pár odchylek shodný se současným stavem, průseky jsou dnes zachovány ve fragmentech. Lichtenštejnové, poslední šlechtičtí majitelé ratajského panství a obory, věnovali rozvoji lesnictví a s ním spojeného lovectví velkou pozornost. Svědčí o tom pamětní kamenný stůl vztyčený v oboře roku 1904 na památku návštěvy České lesnické jednoty, která každoročně navštěvovala některé z velkostatků s mimořádně kvalitní správou lesů.
Aktivita 2101A07
Podrobná identifikace jednotek HiKK a příslušných znaků, ostatních znaků a celků HiKK vč. zpracování specializované mapy s odborným obsahem vybraného území SÚ ORP Poděbrady
V letošním roce byla zahájena podrobná analýza pro celek HiKK Rožďalovické a Dymokurské rybníky (tvoření jednou typologickou jednotkou Krajina rybníků), jehož předběžné analýzy probíhaly vazbě na aktivitu 2001A03. V roce 2022 se počítá s podrobnými terénními průzkumy a kompletací výsledků.
Rožďalovické a Dymokurské rybníky tvoří tradiční krajinu rybníků, která je v současné době částečně reliktní. Historický obraz rybniční krajiny zde přetrval jen v lesních komplexech, zatímco v polní zemědělské části krajiny byly rybníky až na výjimky zrušeny, ale jejich hráze často přetrvaly. Toto území proto, jako jedno z mnoha, představuje významný potenciál pro aktuálně tak potřebné zadržení vody v krajině. Rybníky na Dymokursku byly intenzivně budovány nejpozději v 15. století, neboť deskový zápis týkající se dymokurského panství zaznamenal k roku 1501 více než 30 rybníků. V roce 1673 bylo na (mezitím zvětšeném) křineckém panství 102 rybníků. Nejlepší představu o zdejších rybnících dává I. vojenské mapování (1780–1783), i když je z uvedených dat zřejmé, že některé rybníky byly vysušeny dávno před jeho vznikem. V následující době rušení rybníků pokračovalo, do roku 1825 jich zůstalo jen 47 a velká část z nich později rovněž zanikla. Největší rybník Nepokoj (východně od Křince) byl zrušen v roce 1845. Mírně zvlněnou krajinou mezi Dětenicemi, Rožďalovicemi, Dymokury a Městcem Králové se táhne průměrně 3 km široký a 18 km dlouhý pás lesa, který napříč protíná několik mělkých údolí potoků. Na všech těchto tocích se dochovaly středně velké rybníky i několik malých. Jejich stav se shoduje se situací na I. vojenském mapování. To zachycuje v lesních partiích ještě dva další rybníky, které později zanikly. Úplně jiná je situace v polní odlesněné krajině západně a východně od zmíněného lesního pruhu. Zde ze středně velkých rybníků přetrval pouze Stejskal u Kozodírek, Zrcadlo u Mlýnce a Nečaský u Nečasu (který navíc býval podstatně větší) a několik rybníků malých (Krčský severozápadně od Městce Králové byl obnoven v roce 1898). I. vojenské mapování přitom v tomto bezlesém území zachycuje velké množství velkých i středně velkých rybníků. V podstatě všechny příhodné polohy byly v minulosti pro rybníky využity. Zastoupení rybníků v krajině tak bylo velmi podobné, jako dodnes třeba na Blatensku a Lnářsku. Prakticky totální likvidace vodních ploch mimo lesy charakter zdejší krajiny zásadně proměnila. Tato část popisovaného území tedy reprezentuje téměř zcela reliktní krajinu rybníků. Z mnoha zrušených rybníků i zde však přetrvaly jejich hráze (nejmohutnější v případě Štítarského rybníka severně od Městce Králové). Tato oblast může být chápána jako modelové území, které ukazuje, jak tato na první pohled běžná a nezajímavá zemědělská polní krajina poskytuje velký potenciál pro zadržení vody v krajině, navíc historicky ověřený.
Aktivita 2101A08
Podrobná identifikace jednotek HiKK a příslušných znaků, ostatních znaků a celků HiKK vč. zpracování specializované mapy s odborným obsahem vybraného území SÚ ORP Prachatice
Ve vazbě na aktivitu 2001A04 probíhá analýza a zpracování pramenů, podkladů a databází vybraného území ORP Prachatice, kterým je celek HiKK Netolická obory ve vazbě na zámek Kratochvíle, a to s cílem identifikace a zpřesnění identifikace znaků HiKK. Jak bylo uvedeno výše v rámci popisu průběhu aktivity 2001A04, jsou předpokládané identifikované znaky ověřovány terénním šetřením a mapově vymezovány a dále upřesňovány jednotky a celky HiKK, včetně jejich primárních i sekundárních znaků.
V celku HiKK Netolická obora ve vazbě na zámek Kratochvíle probíhají jak analytické práce s mapovými podklady a dostupnou ikonografií, tak i průzkumy in situ. Podrobně a za využití historických map a lidarových analýz byly ověřeny dochované stopy bývalé renesanční lovecké obory, včetně dochovaných a zaniklých usedlostí a vsí v krajině zájmového území, byly zmapovány a jsou ověřovány jak původní hranice a relikty podezdívky oplocení obory. Dále byla identifikována a ověřena původní trasa dnes již jen částečně dochované stoky Krčínky, propojující soustavu mnoha desítek rybníků v rámci povodí několika potoků, formujících malebnou krajinnou scénu bývalé lovecké krajiny nad zámkem Kratochvíle.
Posledně jmenovanému tématu je věnován i v letošním roce zpracovaný příspěvek Krčínova stoka na Kratochvíli. (Viz Příloha I.) Význam dosažených výsledků spočívá v poznání někdejší funkce Krčínky, kdysi propojující rybniční soustavu s kratochvilnými, vodou pohaněnými prvky zahrady letohrádku. Krčínka i celá přilehlá soustava rybníků byla založena rožmberským regentem Jakubem Krčinem z Jelčan. Toto technické dílo propojovalo napřič horizonty krajiny systém rybníků v povodí několika potoků, aby zajistilo dostatečný objem vody pro sídlo Viléma z Rožmberka na Kratochvíli, s renesanční zahradou al´Italiana. Mapování a interpretace uvedeného díla se dnes stává objektem zájmu místní komunity i památkové peče a bude využito k prezentaci a interpretaci zámku Kratochvile v historicky strukturovaném prostředí lovecké obory z doby renesance.
Aktivita 2101A09
Zpracování metodiky Identifikace a klasifikace krajinných hodnot.
V rámci přípravné a analytické fáze k nově koncipované metodice probíhaly v roce 2021 mezioborové diskuze a heuristika různých podkladů vč. legislativních, metodických a územně plánovacích (standard jevů ÚAP), které povedou k formulování metodiky pro vymezování v roce 2018 nově zavedeného jevu územně analytických podkladů obcí č. 11: Urbanistické a krajinářské hodnoty (ve smyslu Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti). Metodika je připravována komplementárním způsobem k již certifikované metodice (osvědčení č. 65 Ministerstva kultury České republiky, odboru výzkumu a vývoje, č.j. MK 73873/2015 OVV, Sp. Zn. MK-S 143/2012 OVV, ze dne 4. 12. 2015) Metodika identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami (Kuča, Kučová, NPÚ 2015), s přihlédnutím k certifikované metodice (osvědčení č. 64 Ministerstva kultury České republiky, odboru výzkumu a vývoje, č.j. MK 73873/2015 OVV, Sp. Zn. MK-S 143/2012 OVV, ze dne 4. 12. 2015) Metodika klasifikace staveb podle památkové hodnoty (Kuča, Kučová, NPÚ 2015), v nichž ovšem není krajinářský rozměr řešen. V roce 2022 budou vstupní podklady shrnuty, proběhne formální finalizace materiálu a metodika bude předložena do certifikačního řízení. Výsledná metodika se vedle výše uvedených stane podkladem ke standardu jevů ÚAP (Metodika sledovaných jevů pro územně analytické podklady. Metodický návod k příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., MMR 2019).
Etapa II.:
Interpretace památkových hodnot historické kulturní krajiny a prezentace problematiky odborné a laické veřejnosti.
Plnění aktivit vztahujících se k II. etapě v roce 2021
Aktivita 2002A02
Příprava konference a dalších plánovaných výstupů 2. etapy
V roce 2021 proběhne první z plánovaných konferencí s názvem Analýza historické kulturní krajiny z hlediska památkového potenciálu pro potřeby územní ochrany. Konference je plánována na termín 18. 11. 2021 v zasedací místnosti děkanátu (B169) na Stavební fakultě ČVUT (Thákurova 7, Praha 6). V případě nepříznivé epidemiologické situace on-line na platformě MS Teams. Program konference je především věnován průběžným výstupům projektu, zejména analýzám vybraných území z hlediska přítomnosti historické kulturní krajiny s památkovým potenciálem a metodickým přístupům k analýzám území. Představeny budou analytické práce věnované vybraným typům historické kulturní krajiny, na území SÚ ORP Prachatice, Turnov, Poděbrady a Kutná Hora. Konference se účastní odborní a vědečtí pracovníci, kteří se podíleli na výzkumných pracích, další přizvaní odborníci, doktorandi a hosté především z oboru památkové péče a krajinářské architektury. Konference počítá i s odbornými diskusemi a dotazy. Program je zaměřen k představení dosavadních výsledků obou pracovišť: geneze problematiky a představení projektu NAKI II (Weber), představení metodiky Typologie HiKK ČR (Ehrlich), výstupy základních analýz HiKK na vybraných územích SÚ ORP Kutná Hora (Šantrůčková), Poděbrady (Kupka), Turnov (Veith) a Prachatice (Vacek), dílčí výsledky konkrétních analýz vybraných území: Netolická obora (Hendrych), metodické otázky k identifikaci a klasifikaci krajinných hodnot (Kuča), interpretaci krajinných hodnot a participaci veřejnosti (Svobodová, Medek) a průměty výstupů projektu NAKI II do praxe územního plánování (Vondráčková). Předpokládá se, že některý z příspěvků bude základem plánovaného recenzovaného článku v roce 2022.
Aktivita 2102A03
Uspořádání výstavy s využitím participace místní komunity a nových interpretačních prostředků
V letošním roce bylo zahájeno plnění interpretačního plánu Netolické obory připraveného v předešlém období. Zahájena byla realizace navržených aktivit směřujících k prezentaci výše uvedeného celku HiKK v rámci SÚ ORP Prachatice, a to s participací místní komunity. Cílem je aktivizovat účastníky k participativní ochraně zdejší HiKK. Plnění aktivity je provázáno s naplňováním aktivit 2001A04 a 2001A08 a směřuje k uspořádání výstavy vč. vydání kritického katalogu v roce 2022.
V září proběhla pro širokou veřejnost přednáška v Muzeu JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích, na které byly představeny příběh a historie Netolické obory a průběžné výsledky probíhajícího výzkumu. Účastníci debatovali o možných způsobech prezentace hodnot Netolické obory široké veřejnosti. Přednášky se zúčastnili i někteří spolupracovníci na výstupech projektu v Netolicích, se kterými jsou v současné době individuálně řešené dílčí práce.
Největší pozornost je zaměřena na spolupráci s místní komunitou na jednotlivých výstupech projektu a na edukační aktivity s žáky Základní školy Netolice, kteří spolupracují v rámci svých projektových dnů. Žáci mj. absolvovali přednášku pana Ladislava Brašničky (místního badatele o Netolické oboře, jehož příspěvek byl rovněž součástí přednášky v Muzeu JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích pro širokou veřejnost). Dále debatovali o různých hodnotách kulturního dědictví, učili se pracovat s online památkovým katalogem a vytvářeli první výukové kešky (pro výstupy projektu). V projektových hodinách žáci postupně zpracovávají edukační „evidenční karty“ památkových objektů v Netolické oboře, které budou součástí výstavy v příštím roce. Po návštěvě vybraných míst v Netolické oboře budou žáci pracovat na dalších dílčích aktivitách a výstupech – např. tvorba vzdělávací hry do terénu (questing), přípravě podkladů pro body na mapy.cz a dalších. Přepokládané ukončení školních aktivit (pravidelná výuka v ZŠ Netolice) bude nejpozději na jaře 2022. V průběhu června 2022 pak bude instalovaná výstava v muzeu v Netolicích a na zámku Kratochvíle.
10.11.2021
ŘEŠENÉ AKTIVITY PROJEKTU V ROCE 2020
Rok 2020 je prvním rokem řešení projektu. Postupně bylo zahájeno řešení v obou etapách projektu, a to čtyřmi aktivitami v rámci etapy I. a dvěma aktivitami v rámci etapy II. Z tohoto počtu bude v letošním roce řešení naplněno u jedné aktivity (Aktivita 2002A01) a u pěti aktivit rozpracováno.
Etapa I.:
Ověření praktické využitelnosti typologie historické kulturní krajiny na vybraných částech území
1. 3. 2020 - 31. 12. 2022
Cílem je ověřit praktickou využitelnost typologie historické kulturní krajiny ČR na správních územích obcí s rozšířenou působností (identifikovat a dokumentovat hodnoty historické kulturní krajiny, definovat památkový zájem a možnosti památkové ochrany na vybraných krajinných celcích) a připravit navazující metodické nástroje k identifikaci a klasifikaci krajinných hodnot, využitelné v oblasti památkové péče a spolupracujících oborů.
Aktivita 2001A01
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Turnov.
V rámci aktivity jsou postupně vyhledávány a pracovně identifikovány typové jednotky HiKK v zájmových lokalitách správního území obce s rozšířenou působností (SÚ ORP) Turnov. Studované území bylo osidlováno postupně. Nejúrodnější části náleží k starým sídelním typům Hercynica. Rozlohou však převládá vrcholně středověká sídelní krajina, přecházející na severu k pozdní středověké sídelní krajině. Z hlediska reliéfu se jedná o velice pestrou a rozmanitou krajinu, zahrnující v rámci jednoho správního území obce s rozšířenou působností nebývalou koncentraci deseti rámcových krajinných typů, z nichž v plošném zastoupení dominují krajiny vrchovin Hercynica a krajiny skalních měst. Významným územním fenoménem je řeka Jizera vstupující do území v zaříznutém kaňonovitém údolí, které se postupně rozšiřuje do široké říční nivy. Dominantním pohořím je Ještědsko-kozákovský hřbet s vrcholem Kozákov (nadm. v. 744 m). Typickou dominantou CHKO Český ráj, do které území ORP z části zasahuje, je čedičový vrchol Trosky se stejnojmennou hradní zříceninou. Až na několik zemědělsky velkovýrobně obhospodařovaných částí vyniká zdejší krajina množstvím kulturně-historických stop, estetickou atraktivností a harmonickým měřítkem.
V roce 2020 byly analyzovány shromážděné prameny a mapové podklady s ohledem na historicko-krajinářské aspekty a na hledání charakteristik, které představují znaky jednotlivých typů HiKK. Metodickým východiskem řešení je Typologie historické kulturní krajiny České republiky Metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV. Prověřování se týkalo celého správního území ORP Turnov s částečnými přesahy v okrajových částech. Tak byly na území ORP vedle lokalit s přítomností různorodých znaků, nalezeny segmenty krajiny, které mají výraznost, ucelenost a soustředěnost znaků určitého krajinného typu. Zájmová území s výraznou koncentrací znaků HiKK jsou dále studována a analyzována, probíhá identifikace jednotek a celků HiKK, s využitím současných a archivních historických map, odborné literatury, GISových registrů, územně analytických podkladů, územně plánovacích podkladů a studií, ale i vlastních terénních průzkumů. Pracovně vymezené jednotky a celky daných typů HiKK jsou dále prověřovány z dostupných dat leteckého snímkování a na vybraných lokalitách dokumentovány v terénu. Postupně je analyzována jejich kulturně historická a památková hodnota a integrita.
Identifikované jednotky HiKK jsou postupně přiřazovány k daným typům HiKK a v pracovní přípravě je mapa identifikovaných zájmových jednotek a celků HiKK. Na území ORP jsou nalézány ucelené části krajiny s charakteristickými znaky krajinných typů náležející především do kategorie krajin komponovaných (např. v okolí Sychrova, Malé Skály, Svijan apod.) a organicky vyvinutých (části s dochovanou strukturou sídel a přiléhajících plužin, nacházející se převážně na území CHKO Český ráj, krajiny ovocných sadů, turistické krajiny provázané s fenoménem skalních měst i další). Pracovně vymezené jednotky historické kulturní krajiny budou dále zhodnoceny a upřesněny ve svém územním rozsahu. Následně bude zpracována přehledová mapa celků HiKK v území ORP Turnov.
Aktivita 2001A02
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Kutná Hora.
V rámci aktivity jsou identifikovány jednotky historické kulturní krajiny v území ORP Kutná Hora. Metodickým východiskem pro identifikaci jednotlivých typů je Typologie historické kulturní krajiny České republiky Metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV. Modelovým územím je celý SO ORP Kutná Hora.
V roce 2020 byly analyzovány geoprostorové databáze dostupné pro celé území ČR (CORINE Land Cover, ZABAGED, Geonames, data z geoportálu Inspire spravovaného Cenií) s ohledem na historicko-krajinářské aspekty území a na hledání krajinných znaků, které reprezentují znaky jednotlivých typů historické kulturní krajiny. Takto vyhledaná základní data byla zpřesněna studiem starých map (zejména 1, 2. a 3. vojenské mapování a starých leteckých snímků) a studiem vybrané literatury, v této fázi zejména opět s ohledem na syntetická díla (Atlas krajiny ČR, Akademický atlas českých dějin, Český historický atlas). Excerpovány byly podklady z databází Národního památkového ústavu a Agentury ochrany přírody a krajiny. Rovněž byla vyhledána relevantní územně plánovací dokumentace pro celé ORP, v našem případě Územně analytické podklady ORP Kutná Hora.
Na základě výše uvedených podkladů byly pracovně vymezeny jednotky historické kulturní krajiny v celém území SO ORP Kutná Hora s částečnými přesahy v okrajových částech. Krajina ORP Kutná Hora je v severovýchodní rovinaté části ohraničená řekou Labe a úbočím výběžku Železných hor. Je to území starosídelní krajiny s intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. Plošně rozsáhlejší, jižní část SO ORP Kutná Hora ohraničená na jihozápadě zaříznutým tokem Sázavy a náležející do Hornosázavské pahorkatiny je odlišná, a to jak z hlediska osídlení, reliéfu i způsobu využití území. Jedná se o krajinu vrcholně středověké kolonizace Hercynica s převažujícím lesozemědělským využitím. Na území ORP jsou nalézány ucelené části krajiny s charakteristickými znaky rozdílných krajinných typů. Výrazné celky komponované krajiny jsou Novodvorsko (součást KPZ Žehušicko) a území Roztěž – Vysoká. Krajina v okolí měst Kutná Hory (zapsaného dnes na seznamu památek UNESCO) a Kaňk byla dlouhodobě ovlivňována hornickou činností spojenou s těžbou stříbra a dalších kovů, můžeme zde tedy vymezit krajinu hlubinné těžby. Řada znaků se koncentruje v údolí Vrchlice, kde můžeme vymezit hned několik typů historické kulturní krajiny (za zmínku stojí hned několik asociativních krajin: bojiště bitvy u Malešova, Sion a Jan Roháč z Dubé, krajina spojená s Jaroslavem Vrchlickým; ale i organicky vyvinutá krajina kolem přehrady Vrchlice a řady mlýnů). V jižní části území, zhruba mezi Zbraslavicemi a Zručí nad Sázavou jsou zachovány staré panské dvory a na ně navázané struktury zemědělské krajiny, můžeme tedy zřejmě hovořit o krajině vrchnostenských dvorů. Podél Sázavy se vyskytuje turistická krajina a v přesahu na dolním toku v zájmovém území krajina hradišť. V okolí Uhlířských Janovic je krajina obor a lesů (zachovalé struktury Ratajské obory, komplex Morány – Kamenná Lhota) a stopy rybniční a industriální krajiny.
Aktivita 2001A03
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Poděbrady.
V rámci aktivity jsou vyhledávány jednotky historické kulturní krajiny (HiKK) daného typu v zájmových lokalitách, které budou předběžně ověřeny v terénu. Modelovým územím je SO ORP Poděbrady. Krajina je reprezentativním územím starosídelní krajiny Polabí (Středolabská tabule) s intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. Její struktura nese silné stopy hospodaření 19. století s rušením rybníků, regionální specializací zemědělské výroby a historických průmyslových staveb. V některých částech je silně pozměněna velkovýrobním socialistickým hospodařením, v některých částech však překvapivě zůstaly stopy dochovanosti historické krajinné struktury. Zachovány jsou také významné stopy starší kultivace krajiny, kterými je např. rybniční soustava na Dymokursku. Těžišti území jsou Poděbrady, Městec Králové a Dymokury, v sídelní struktuře venkovské krajiny převládají návesní vesnice ortogonální i neortogonální a též parcelační vsi.
První etapa prací v roce 2020 byla věnovaná prověření zájmového území HiKK – analýzám pramenů a mapových děl s ohledem na historicko-krajinářské aspekty území a na hledání takových znaků, které obecně představují znaky jednotlivých typů. Vyhledání cenných částí HiKK se týkalo celého území SO ORP Poděbrady tak, aby výsledky práce bylo možno promítnout i do ÚAP ORP. Metodickým východiskem řešení je Typologie historické kulturní krajiny České republiky Metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV. Tak byly na území ORP vedle lokalit s přítomností různorodých znaků, nalezeny segmenty krajiny, které mají výraznost, ucelenost a soustředěnost znaků určitého krajinného typu. Jedná se o Dymokursko s historickou rybniční soustavou, se strukturou zemědělské krajiny vázané na zámek, hospodářské dvory a vesnice s dochovanou urbanistickou strukturou a s významnými hodnotami přírodními. Dalším územím s dochovanou strukturou zemědělské krajiny je západní část Chlumeckého panství v Královéměstecké tabuli. V tomto území je dochována řada stop historického vývoje území, historických objektů, krajinných a sídelních struktur, identifikovatelných jak z písemných pramenů, tak z dochovaných archivních map. Zásadní a mimořádně cennou částí krajiny je Obora Kněžičky (Žehuňská obora) s návazností na další části Chlumeckého panství. Drobnějším segmentem (asociativní) krajiny s mimořádnými krajinnými hodnotami je krajina Libického luhu s historií Slavníkovského hradiště.
Aktivita 2001A04
Vyhledávání a prvotní prověření zájmových území HiKK v SÚ ORP Prachatice
V rámci aktivity jsou vyhledávány a identifikovány typové jednotky HiKK v zájmových lokalitách ORP Prachatice. Typologicky se na daném území jedná o krajinu vrchovin Hercynika, prostoupenou krajinami výrazných svahů a skalních horských hřebenů. Lesozemědělská a lesní krajina náleží k vrcholně a pozdně středověké sídelní krajině Hercynika. Je to krajina s členitým terénem, s množstvím lokálních dominant a proměnlivou krajinnou scénou. Do oblasti zasahuje Českokrumlovská vrchovina, členitá vrchovina s erozně denudačním reliéfem, místy s výraznými projevy geologické struktury, rozčleněným hlubokými údolími přítoků Blanice a Vltavy, a Prachatická hornatina, plochá hornatina rozčleněná výraznými tektonickými kotlinami a hlubokými údolími převážně v povodí Blanice a Vltavy. Dynamice terénu odpovídá mozaikovitost vegetačního krytu s množstvím lesů, lesíků a prvků nelesní zeleně. Směrem jihozápadním se terén zdvihá k okraji Šumavy a v krajinných panoramatech se projevují výrazné horizonty. Krajina vyniká estetickou atraktivností a harmonickým měřítkem.
První etapa prací v roce 2020 byla věnovaná prověření zájmových území, analýzám pramenů a mapových podkladů s ohledem na historicko-krajinářské aspekty a na hledání charakteristik, které představují znaky jednotlivých typů HiKK. Prověřování se týkalo celého území SO ORP Prachatice, aby výsledky práce bylo v budoucnu možno zohlednit v územně analytických podkladech ORP Prachatice. Metodickým východiskem řešení je Typologie historické kulturní krajiny České republiky Metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury, odboru výzkumu a vývoje, ze dne 18. 6. 2020, č. j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV. Zájmová území jsou studována a analyzována, probíhá identifikace jednotek a celků HiKK, s využitím současných a archivních historických map, odborné literatury, GISových registrů, územně analytických podkladů, územně plánovacích podkladů a studií, ale i vlastních a původních terénních průzkumů. Identifikované jednotky a celky daných typů HiKK jsou dále operativně prověřovány na základě družicového a leteckého snímkování a na vybraných lokalitách pak přímo v terénu, je postupně analyzována jejich kulturně historická a památková hodnota a integrita.
Identifikované jednotky HiKK jsou přiřazovány k daným typům HiKK a v pracovní přípravě je mapa identifikovaných zájmových jednotek a celků HiKK. Na území ORP jsou nalézány mnohdy ještě ucelené a dochované části krajiny s charakteristickými znaky daných krajinných typů. Jedná se především o identifikované jednotky zájmové krajiny dochovaných soustav vesměs radiálního typu plužiny, v malebně strukturované krajině při historických trasách Zlaté stezky (s místně dochovanými stopami po historickém rýžování zlata v povodí Blanice a Zlatého potoka), v okolí obcí Záblatí, Mlynářovic, Křišťanovic, Řepešína, Krejčovic, Hlásné Lhoty, Perlovic, Sviňovic, Koryta, Rohanova, Leptače, Frantol, Jelemeku, Lažíštěk, Nebahov a Kralovic.
Další identifikovanou a analyzovanou jednotkou HiKK v rámci ORP je také významně rázovitý a komplexní celek krajiny poutních míst, svatovojtěšským kultem spjaté s významnou historickou osobností a zároveň malebné krajiny s dochovanými systémy plužiny v okolí obcí Vlachova Březí, Lštění, Libotyně, Budilova, Bolíkovic, Setěchovic, Uhřic, Doubravy, Horního a Dolního Kožlí a Mojkova.
V rámci aktivity zaměřené na vybraný celek HiKK v rámci SO ORP Prachatice, s předpokladem implementace v rámci aktivit 2101A08 a 2102A03, proběhly jak analytické práce s mapovými podklady a dostupnou ikonografií, tak i průzkumy in situ na vybraném modelovém krajinném celku HiKK Netolická obora ve vazbě na zámek Kratochvíle. Podrobně a za využití historických map a lidarových analýz byly ověřeny dochované stopy bývalé renesanční lovecké obory, včetně dochovaných a zaniklých usedlostí a vsí v krajině zájmového území, byly zmapovány a jsou ověřovány jak původní hranice a relikty podezdívky oplocení obory. Dále byla identifikována a ověřena původní trasa dnes již jen částečně dochované stoky Krčínky, propojující soustavu mnoha desítek rybníků v rámci povodí několika potoků, formujících malebnou krajinnou scénu bývalé lovecké krajiny nad zámkem Kratochvíle.
Etapa II.:
Interpretace památkových hodnot historické kulturní krajiny a prezentace problematiky odborné a laické veřejnosti.
1. 5. 2020 - 31. 12. 2022
Cílem je prakticky ověřit a prezentovat inovativní přístupy, směřující k participativním způsobům interpretace problematiky památkových hodnot a péče o HiKK.
Aktivita 2002A01
Heuristika podkladů a dat z oblasti interpretace a prezentace památkových hodnot HiKK a metodická příprava zpracování interpretačního plánu
V rámci aktivity byla zpracována rešerše literatury, webového prostředí a způsobů interpretace památkových hodnot historické kulturní krajiny a bylo vybráno modelové území pro interpretaci v SÚ ORP Prachatice – bývalá Netolická obora. Dále byly shromážděny odborné zdroje potřebné k interpretaci modelového území. Kromě toho byla navázána úzká spolupráce s místními subjekty a jednotlivci, kteří se budou podílet na interpretaci území (pracovníci Muzea JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích, Správy státního zámku Kratochvíle, MAS Blanský les – Netolicko, MAS Rozkvět, ZŠ Netolice, pan Ladislav Brašnička, celoživotní amatérský badatel o Netolické oboře atd.). Rovněž byl vypracován interpretační plán ve spolupráci s Ústavem pro interpretaci místního dědictví (Michalem Medkem), jehož hlavním cílem bylo navržení takových způsobů interpretace, které budou směřovat k participativní ochraně území bývalé Netolické obory. Cílovou skupinou jsou kromě návštěvníků zvenčí místní obyvatelé, okrajově pak žáci místní základní školy, do budoucna i dalších škol z regionu.
Aktivita 2002A02
Příprava konference a dalších plánovaných výstupů 2. etapy
V roce 2020 proběhla první fáze obsahové a organizační přípravy plánované konference pro širší odbornou veřejnost s tématem historické kulturní krajiny, kterou garantuje pro rok 2021 ČVUT. Aktuální epidemiologická situace v současné době neumožňuje definitivně plánovat přesný termín konference, která proběhne v případě příznivé epidemiolocké situace ve výukovém středisku FSv ČVUT v Telči. Bude jednodenní a budou na ní prezentovány dosažené výsledky v analýzách historických kulturních krajin s výstupy vedoucími k praktickým způsobům a přístupům k územní ochraně historické kulturní krajiny. Pozornost bude mj. věnována uplatnění těchto výsledků v činnosti orgánů památkové péče a v prezentaci hodnot kulturního dědictví odborné i laické veřejnosti. Důležitou cílovou skupinou pro zprostředkování výstupů výzkumu budou pracovníci státní památkové péče, Národního památkového ústavu, Agentury ochrany a přírody a krajiny ČR a také studenti vysokých škol zabývajících se krajinným a územním plánováním a památkovou péčí. V případě přetrvávající nevyhovující epidemiologické situace, která by znemožnila kontaktní setkání, bude konference připravena on-line. V rámci přípravných prací byla v roce 2020 diskutována i tato alternativní forma a hledány technické možnosti její realizace. Mezi konferenčními příspěvky bude v rámci garantujícího pracoviště zvoleno téma pro recenzovaný článek, který bude zpracován v průběhu roku 2021 a dle svého tématu nabídnut některému z recenzovaných časopisů. Příprava druhé plánované konference, kterou garantuje pro rok 2022 VÚKOZ a dalších plánovaných výstupů bude zahájena následně.